hnojení
[hnojeňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
látka nebo směs látek dodávající půdě nebo přímo rostlině živiny syn. hnojivo:
Vysoké dávky minerálního hnojení se negativně projeví utužením půdy.
Náskok má pěstitel, který přidal zelené ploše trávníkové hnojení už v průběhu léta.
Zdrojem znečištění je průmyslové hnojení, které se dostává do řek a podzemních vod.
□ zelené hnojení
rychle rostoucí rostliny pěstované s cílem následně je zaorat, zarýt do půdy pro zlepšení půdních vlastností (např. bob, jetel, slunečnice) • hnojení zarytím těchto rostlin zazelena
→ i hnojit
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hnojeňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
látka nebo směs látek dodávající půdě nebo přímo rostlině živiny syn. hnojivo:
Vysoké dávky minerálního hnojení se negativně projeví utužením půdy.
Náskok má pěstitel, který přidal zelené ploše trávníkové hnojení už v průběhu léta.
Zdrojem znečištění je průmyslové hnojení, které se dostává do řek a podzemních vod.
□ zelené hnojení
rychle rostoucí rostliny pěstované s cílem následně je zaorat, zarýt do půdy pro zlepšení půdních vlastností (např. bob, jetel, slunečnice) • hnojení zarytím těchto rostlin zazelena
→ i hnojit
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)